To je třicet let práce na statku, vtipkoval Jágr o šarvátce před brankou

Vážně ne?
Ne. Tohle už mám za sebou. Chci se hokejem bavit a mám radost, když se daří a je v týmu dobrá nálada. Nepřijel jsem vyhrát kanadské bodování, to už se mi povedlo dřív. Ani na to teď nemám.

Ale tým na vás stojí. I zápas proti Švédům to dokázal.
Nevím. Hlavně nesmíme zapomenout, že ještě další kvalitní hráči přijedou. Teda snad přijedou. Snad zase něco nepřijde faxem (smích). Určitě to nebude na mistrovství tým s takovými jmény, jako jsme čekali. Ale nebude to horší tým.

O to víc bude asi potřeba hodně hrát dozadu, že?
Určitě, to se nedá nic dělat. Nemůžeme to otevřít a čekat, že dáme soupeři šest gólu, to bychom taky s ostudou mohli jet domů.

Na zápase bylo poloprázdno, nebyl jste zklamaný?
Já jsem říkal Čájovi (Čajánkovi), že můžeme klidně hrát svou hru a ne pro diváky, že stejně žádní nepřijdou. Ale ne, počet diváků neřeším.

Před tou přesilovkou pět na tři, v níž jste dal gól, jste se zastavil u švédského brankáře a něco jste si povídali. Co to bylo?
On mi říkal, že jsem tam upadl schválně (Švédové šli do tří po faulu na Jágra).

A upadl jste schválně?
No tak asi jo (smích).

V první třetině jste se dokonce pustil do šarvátky před švédskou brankou a Tjärnqvista jedním chvatem povalil na zem...
Tak mám snad naposilováno. S tím se nenarodíš, ani to nenajdeš. To je dlouhodobý trénink. Třicet let práce na statku a v posilovnách.

Takže vás teď v podobných strkanicích uvidíme častěji?
To radši ne, protože by to příště mohlo dopadnout naopak. Musíš si vybírat ty nejmenší hráče, to je základ (smích).